Věk informačních technologií

Povídání o smršťování časoprostoru a inovacích podle Petera Dickena. Technologická transformace, inovace, pátá vlna, ekonomická globalizace a lidská megalománie...

Technologická transformace je jeden z nejdůležitějších procesů napomáhajících ekonomické globalizaci. Platí zde přímá úměra, která vytváří propojenou smyčku „čím víc, tím víc“: Čím větší růst investic, zisku a kapitálu, tím větší technologický pokrok, čím větší technologický progres, tím větší ekonomická aktivita… Jde o neustálý proces učení poskládaný z „pozorování, vytváření a užití“.

Kondratěvovy cykly jsou již notoricky známé. Přes páru, železnici a telegrafní dráty jsme se dostali na počátek vlny informačních technologií (ICT). Mohutný „rozkvět počítačové kultury“ posledních let vytlačuje u běžné populace ruční psaní a jemnou motoriku. Třídy se plní dyslektiky a dysgrafiky, žáci ve školách místo na tabuli hledí do svých tabletů či notebooků. Hromadění zastaralých telefonů v šuplíkách je úžasný příklad rostoucího lidského obžerství. Svět se smrštil a zaokrouhlil. Panovník Google a královna Wikipedia svým otrokům nabízí to, co chtějí – rychlost a jednoduchou dostupnost informací. Dostupnost je synonymem dnešní doby.

Ač nemůžeme ICTs považovat za příčinu globalizace, je faktem, že bez nich by fungovala globalizace jen těžce. Přenos informací z jedné části země na druhou je otázka vteřin. Průkopníkem zmenšování vzdáleností byla pára, ocel a železo, potažmo železnice. Toky materiálu a produktů se postupně výrazně zhutnily, specializace začala nabírat na obrátkách.

Globální smršťování je ještě posíleno rapidním poklesem dopravních nákladů. Nejdůležitější komoditou v dopravě je dnes čas. Díky jeho úspoře se v 50. letech vinuly pro usnadnění lodní přepravy kontejnery, věc pořádně nedoceněná, za produkty Microsoftu ve stínu schovaná, avšak představující „zlatý důl“ na úspory finanční i časové. Lidská megalománie ale staví obří kontejnery a pro jejich převoz obří lodě, to „zmenšuje“ přístavy, na dopravních cestách je „plno“ a zpoždění a problémy nabývají na síle. Ve stejné době dochází také ke vzletu NNS, což šlo také ruku v ruce se vzletem proudových letadel, dalšímu důležitému mezníku v překonávání časoprostorových vzdáleností.

Technologické inovace by nebyly možné bez paralely rozvoje komunikačních technologií. Nad celým světem dlí satelitní pokrytí jak deka protkaná důmyslným systémem optických vláken a podmořských kabelů, hodinové ručičky byly pohlceny kubistickými digitálními tvary. Vysoce žádoucím produktem je rychlost a množství gigabitů. Revolučním nástrojem světové komunikace je internet. Svět dostal předponu www a koncovku dotcom a není snad již nikoho, kdo by neznal zaklínadlo wifi, i když třeba mnozí netuší, co přesně zkratka znamená. Internet je výborným tržištěm a reklamním panelem. Média získala schopnost manipulovat s názory a (nejen) politickými postoji lidí, elektronická forma dala vzniknout haldě amatérských, literárně ne moc hodnotných nesmyslů nazvaných e-periodika. Poštovní schránky na rohu ulice jsou stále prázdnější. Je bez pochyb, že internet změnil svět. Nejdramatičtější (a nejkomerčnější) dopad na lidi má televize. McLuhanova skica „global village“ začíná mít opravdové tvary. Komunikace dostala injekci při boomu mobilů. Extra krátký, ale extra masivní pojem představuje 3G či 4G. Ale jako vždy tak i zde je třeba zmínit pojmy geografická koncentrace a nerovnoměrný vývoj. Ne všechna místa na světě jsou rovnoměrně propojená a i internet má ještě daleko od pojmu „spaceless“, kterým je často honorován. Svět se rozděluje na ty, „kdo má a kdo nemá“.

Současná korporátní etiketa říká, že pro zvládnutí konkurenčního boje je nutno stále trh zahlcovat novými a novými výrobky. Ty si žijí svým životem, který je stále kratší a kratší. Pokud u nich neobstojí botoxové injekce a upliftingové programy, díky obrovskému konkurenčnímu tlaku umírají ve firemních soubojích a jsou nahrazovány mladšími. Inovace jsou srdcem technologických změn.

Diskusní otázka: Myslíte si, že by rapidní nárůst dopravních nákladů zamezil některým nekonečným a mnohdy zbytečným proudům přemisťování surovin a výrobků z jednoho konce světa na druhý? Jaké následky by mělo, kdyby relativní dopravní náklady namísto poklesu rostly?